Korunky

Zubní korunka představuje umělou náhradu korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu. Ošetření zubní korunkou volíme v případě, kdy je korunková část zubu příliš poškozena nebo oslabena a nemůže již odolávat žvýkacím tlakům.

Korunka se vyrábí v laboratoři na základě otisku napreparovaného pilíře/implantátu pořízeného stomatologem. Laborant vymodeluje tvar tak, aby vyhovoval jak esteticky, tak funkčně .

Korunku lze nasadit na živé i endodonticky ošetřené zuby. Podmínkou je však funkční a stabilní kořen, který je v některých případech nutné osadit kořenovým čepem. Dále je korunku možno kotvit k zubnímu implantátu.

Nezřídka kdy jsou korunky využívány jako pilířové konstrukce fixních můstků při doplňování mezer vzniklých ztrátou okolních zubů.

Korunek je více typů a vyrábí se z různých materiálů, především keramiky, kombinace kovu a keramiky – metalokeramiky, kovu a pryskyřice, pouze kovu či pouze pryskyřice, podle požadavků na funkci a estetiku.

U péče o korunky je nutno udržet čisté především místo přechodu korunky a zubu, což je místo nejvíce ohrožené vznikem zubního kazu.

V dnešní době se v moderní stomatologii v některých případech jako alternativa korunek používají tzv. onlaye či overlaye, nebo-li částečné korunky. Jsou to náhrady doplňující chybějící zubní tkáně, které jsou často šetrnější a levnější než klasické korunky. Běžně jsou užívány po endodontickém ošetření. Tyto náhrady zabezpečují zub před prasknutím. Většinou jsou pak zhotovovány z kompozitních materiálů, či keramiky a jsou vysoce estetické.